O mých začátcích ve světě fotografie

30/11/2016

 

Drobná poznámka na úvod: Ne, opravdu se nepovažuji za profesionálního fotografa. Ani nemohu být. Ať již fotím rok či let deset, ať udělám v životě jednu nebo pět dokonalých fotek, pořád se bude co učit a objevovat.

 

Musím se ohlédnout velkou měrou zpět, abych vzpomenul první doteky s přístrojem, ze kterého se vyňal 36 snímkový film, putujíc poté do laboratoře, kde vyšlo pár prvních pokusů, snad zdánlivě fotografií. Tam někde hluboko uvnitř mne se vzbudil jakýsi pocit, že sledovat svět přes hledáček a zachytit jedinečný moment je čímsi novým, čímsi kouzelným, co vzbuzuje radost.

 

Velký zlom nastal těsně před mým vstupem do pubertálního věku, kdy jsem uviděl poprvé digitální fotoaparát blíže a mohl jej patřičně "osahat". Úsměvné je, že tehdy, ač měl přístroj displej, jsem ještě na krátkou chvíli zauvažoval, kudy se vkládá film.. :-) Nicméně, patřičný "wow" efekt se dostavil ve víc než velké míře, přeci, vidět na tom malinkém displeji obrázek, který jsem před pár vteřinami zachytil, bylo něco fantastického. Padlo zásadní rozhodnutí. Na takový šikovný přístroj si musím stůj co stůj ušetřit, vydělat a co nejdříve si jej pořídit.

 

V jednom nezapomenutelném dni se objevil v mých rukou balíček, který ukrýval nový digiťák Olympus C350 Zoom. Nadšení bylo neuvěřitelné, konečně jsem měl tu kouzelnou věc, co umí zachytit každý okamžik.. Tehdy, na 16 MB kartu, se mi vešlo asi 70 fotek v základní kvalitě. Nechyběl průhledový hledáček a rozlišení až 3,2 Megapixelů.. Hned jsem se vydal na výlet a začala se rodit láska. Učil jsem se dívat na detaily, obdivovat přírodu, s úžasem sledovat západy slunce a barevnou hru mraků na obloze, otevřel jsem oči a to vše mohl navíc uchovat navždy, díky fotografiím. Tahle záliba trvala, držela se mne dlouho, až jednou musel zákonitě přijít onen skok na další úroveň.

 

Dlouho jsem se bránil digitální zrcadlovce, připadala mi složitá a tak nějak jsem byl naladěn na vlně jednoduchosti, že digitální fotoaparát znamená zápisník obrazových vzpomínek, na pohled líbivých, a to mi stačilo. Nicméně, touha proniknout hlouběji byla větší a když jsem tak mezi řečí prohodil pár slov s jedním mým známým o focení, které mě baví a užívám si ho jako koníčka, poradil mi, ať se "velké" zrcadlovky nebojím a zkusím ji. Tak se i stalo. Základní teorie o expozičním trojúhelníku* byla nastudována, nyní jsem v rukou měl kreativní nástroj, jehož prostřednictvím jsem již navždy změnil svůj pohled na svět.

 

 

*vzájemný vztah clony, expozičního času a citlivosti ISO, tři hodnoty, jenž ovlivňují výslednou expozici

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

© 2016 PAVEL ČERVENKA PHOTOGRAPHER

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now